Voda 2010

Akci zinscenoval, vymyslel a logisticky zařídil Míra. S pomocí různých více či méně důmyslných fint do ní nakonec uvrtal tyto občany naší obce - sebe s manželkou Zuzkou, Honzu a Katku, Jirku s Evou, Dášu s Petrem, Niku, které Petr sehnal háčka Rosťu a Darinku se mnou. Všichni přežili. A dlužno poznamenat, že nakonec nikdo nelitoval.

Jelikož jsem se k sepsání památných událostí, které se toho léta na vodě udály dostal až po delší době, bude se jednat o téměř doslovný přepis palubního deníku jenž jsem po celou dobu vedl. Často i s nasazením života jsem poznamenával důležité okamžiky tak, aby byl zachován odkaz budoucím generacím Třebaňských vodáků. Jelikož prostý přepis není vždy publikovatelný, budou hrubé pravopisné chyby a velmi neslušné výrazy vynechány..... Taktéž růžová a černá prasátka jsem nakonec nepoužil, protože u některých jedinců by mi nestačila šířka stránky.

Sraz v Praze na Smeechowě. Náčelník (Míra) je opožděn, údajně kvůli Zuzkou zapomenuté navigaci. Vyrážíme. Pozdě. Dalších pět minut rozhodlo - špatně jsme odbočili a místo na Strakonice jedeme na Brno => zpoždění cca hodinu a více. Z rodinného vozu náčelníkova jsme vytvořili pivní vůz - Eva: "Jé, tady jsou všude úchyty na kelímky..." :-) Kolem osmé dorážíme do kempu, stavíme stany, je pohoda. Postupně přijíždí i zbytek výpravy.

Míra štípe dřevo svým zálesáckým nožem - kupodivu, prsty má ještě skoro všechny. A jde mu to. Máme ohýnek, buřtíky, pivo, večírek se vydařil. Byla přečtena pravidla pro háčky..... ....Jsem rád, že nejsem háček.... Zakončení večírku v hospodě původně vyhrazené pro soukromou akci se vydařil - poslední skončili Darinka se mnou, Míra se Zuzkou a Honza.

Ráno si náčelník stěžuje na nefunkčnost svého háčka, který neplnil ani nejzákladnější povinnosti. Občas prší. Darinka, Katka a možná ještě někdo spí. V kempu úžasné sociálky,dokonce toaletní hajzlpapír a teplá voda. Míra pro pobavení výpravy popisuje jak vypadá návrat jeho háčka z Růžku - prý řve tak, že je to slyšet až v chůvičce :-)))

Je poledne. Řídící část řídí a převáží auta, čekající sekce se pomalu přibližuje hladině 2 promile. Na to, že mělo pršet je počasí suprové. V poledne se naloďujeme.

...Ti dva ptáci, Rosťa s Petrem, nás cvakli. Zcela zbytečně. Stojíme u občerstvení U Hrocha. Pivo, klobky. Další zastávka, nevím kde, ale Radim - vrchní prchni - se záhy stává idolem všech (našich) žen. Polévka, pivo a jedem. Vlastně nejedem, náčelník se potřeboval vykoupat. Závěr poněkud na morál, stavíme stany, pivo, dršťkovka. Všichni mrtví. ...Došla dršťkovka. V hospodě úžasná sestava muzikantů - piáno, guitar a klarinet, který byl naprosto skvělý (Akorát Míra si myslel, že je to saxofon.) ...Fernet... Plzeň. Evík zkoumá hrudníky pánů muzikantů, prý jen Jirku ještě netestla....

V noci pršelo. Ráno chladné, ale neprší. Balíme, převážíme auta. ....Chlapci se Evičky trochu bojí.... První část v pohodě. Oběd přibližně v půlce.

Vsuvka: předchozí ráno chlapci hráli nohejbal aby vyskákali opici předchozího večera. Hráli dolňáci proti horňákům. Zápas byl však ukončen v okamžiku, kdy dolňáci za stavu 13:4 odešli ze hřiště, protože "přece neuklouznou na šavli".

Pokračujeme.... Za den několik jezů, na jednom já ve vodě, poslední jsme přenášeli. Šílený kemp v Týnci n. Sázavou. Stovky lidí, lodí, stanů a aut.... a dva záchody. Výborný guláš v místní hospodě. Nákup v Lídlu, večer téměř abstinenční, békáme, spadlo pár kapek. Po půlnoci na bidlo. V noci prší. Dost.

Ráno pošmurné, ale neprší. Chladno, cca 11°C. Vyrážíme. Několik jezů s menší nebo větší úspěšností. Výtečný oběd před posledním jezem. Pár peřejí a jsme v Pikovicích. Tentokrát už bez koupání. Je chladno ale neprší. Závěr v hospůdce. Dostali jsme medajle. Hlavně, že jsme přežili.